Na přelomu července a srpna tohoto roku mi projekt Erasmus+ umožnil studijní pobyt ve Skotsku. Vycestovala jsem se záměrem zlepšit své komunikační dovednosti v anglickém jazyce. Po dobu dvou týdnů jsem navštěvovala školu sídlící v budově v rušném centru hlavního města Skotska, v Edinburghu. Oprýskané malé vstupní dveře z ulice do budovy školy byly tak nenápadné, že jsem je mezi sousedními obchůdky nikdy nemohla najít. Po schodišti jsem vystoupala do třetího poschodí, kde se krčila moje školička, inlingua Language Centre, skládající se jen z několika malých místností, připomínajících spíše kanceláře, se starými špatně těsnícími okny. Přijetí ze strany personálu však bylo vlídné a bezproblémové. Každé pondělí se zde objevili noví studenti, které ředitel školy během pár minut srdečně přivítal a věcně informoval o chodu výuky.
Celkem jsem absolvovala přes 50 výukových hodin. Dopolední vyučování Morning English rozvíjelo gramatiku a poslech. Pracovali jsme podle vybraných lekcí z učebnic English File. Celkem bylo ve škole asi dvacet studentů rozdělených do skupin a barevných místností. V mé skupině ve žluté místnosti jsme byli čtyři: Češka Zuzana, Japonka Megumi, Číňan Jumbo a já. Další týden přibyli Bader ze Saudské Arábie a Argentinec Luciano. Velmi často jsme pracovali ve dvojicích, já obvykle s Jumbem. Bohužel přízvuk Asiatů byl v angličtině až příliš patrný a domluva s nimi velmi obtížná. Učitelé se během týdne záměrně střídali, abychom přivykli různým dialektům. Odpolední výuka, označovaná jako Spoken Performance, byla zaměřena především na konverzaci a rozšiřování slovní zásoby formou her nebo sdílením názorů. Zatímco před obědem byla docházka studentů vzorná, odpolední čas lákal k jiným činnostem, a tak se stalo, že mé Spoken Performance po tři dny připomínalo privátní výuku, tedy jeden učitel a jediný žák. Nezlobila jsem se, byly to pro mě studijně mimořádně cenné chvíle.
Ubytování v rodině s každodenní snídaní, teplou večeří a privátní koupelnou mi vyhovovalo. Můj pokojík byl malý, ale čistý. Trochu mi chyběl stolek, židle a dobré světlo. Allison, má paní domácí, zde žila s přítelem a třemi velkými psy. V domácnosti v rodinném domě řadové výstavby vládla pohoda. Do školy jsem jezdila autobusem. Veřejná doprava v Edinburghu je rychlá a přehledná, orientace ve městě jednoduchá.
Po výuce jsem se několikrát zúčastnila odpoledních programů školy, které sdružovaly studenty a přispívaly k neformální komunikaci. Skupinový program vždy řídil některý z učitelů. Navštívila jsem tak historické čtvrti Staré i Nové město v centru Edinburghu s odborným výkladem, zahradu s uměleckými díly Jupiter Artland, měšťanský dům Georgian House i dvě místní pohostinství, tzv. puby. Během dvou víkendů jsem si stihla prohlédnout rozlehlý hrad Edinburgh Castle, královské sídlo Hollyrood, vystoupala jsem na kopec Arthur Seat na okraji hlavního města, navštívila jsem science centrum Camera Obscura a přírodovědně-ekologické centrum Dynamic Earth, slavné ulice Royal Mail a Victorian Street s obchůdkem Harryho Pottera. Dále jsem podnikla výlety k mohutným stavbám Three Edinburgh Bridges a k pobřeží Severního moře v městečku North Barick.
Pobyt ve Skotsku pro mě představoval velkou zkouškou samostatnosti, přizpůsobivosti, sebeovládání a schopnosti komunikovat v anglické jazyce. Myslím, že pro učitele je vždy dobré, ocitne-li se na chvíli v roli žáka, který za každý svůj dílčí úspěch tvrdě bojuje, a ne vždy se daří. Děkuji za takovou příležitost. Ivana Kalivodová, učitel matematiky a fyziky.
