Dne 7. září ráno se naše třída sešla ve škole, odkud jsme se vydali na procházku. Šli jsme k paní učitelce pro jídlo na večer a pro větve. S těmi jsme potom zpátky ve škole dělali náš třídní strom, který si teď můžete prohlédnout u nás na stěně.
Po obědě si nás vyzvedli Pepa Prokeš se Šimonem a šli jsme i s věcmi na faru. Poté, co jsme se ubytovali, naučili nás velmi vtipnou hru Škola, po které jsme šli ven se projít. Došli jsme až na cyklostezku u školy. Po menších hrách jsme dostali za úkol připravit nějaké krátké představení pro kolem projíždějící vlak. Shodli jsme se na jednoduché mexické vlně, a budete se možná divit, ale i ta nám dělala značné problémy(: Doufáme ale, že to někomu ve vlaku udělalo radost(: Na faře jsme si poté rozdělali oheň a opékali buřty. Večer jsme se vrhli nejdřív na lehkou hru Evoluce, pak na hodně přemýšlející hru, kde jsme se museli rozhodovat v těžkých životních situacích. Po tomto náročném dni jsme o půlnoci rádi odpadli do spacáků(:
Ráno nás čekala moc příjemná snídaně skládající se z palačinek a pečiva. Po snídaní jsme hráli poslední a asi nejnáročnější hru. Rozdělili nás do pěti týmů a při běhu jsme měli napsat SMSku o sto znacích za co nejrychlejší čas. Nastal čas si zabalit naše spacáky a odejít do školy na oběd.
Na závěr bych moc ráda za nás všechny poděkovala paní učitelce Hunešové, Pepovi Prokešovi a Šimonu Pužejovi, že pro nás připravili tak hezký adapťák a hlavně že to s námi přežili(:
Bára Fryšová
Moc jsem si to tam užila. Myslím, že nás to více sjednotilo a rozhodně jsme se tam nasmáli!
Marťa Kopencová
Ve dnech 7.-8. září jsme jako třída podstoupili adaptační kurz. Začínali jsem jako každý den ve třídě v osm hodin ráno, učit jsme se však nechystali. Nejprve jsme se šli obout a projít ven pro několik větviček z osekaných větví stromů okolo silnice. Z nich jsme následně vytvářeli vlastní strom, který jsme lepili na velký kus kartonu. Na ten jsme také nalepili naše jakési vizitky, kam jsme mohli napsat cokoli, co jsme chtěli, aby o nás spolužáci věděli, případně přidat fotku. Celý strom je nyní pověšen na zadní stěně třídy 1.VG. Po jeho dokončení jsme šli na oběd.
Následně jsme se přesunuli na faru, kde na nás čekal vodňanský farář Josef Prokeš a absolvent GV Šimon Pužej. Ti si pro nás připravili bohatý program zaměřený na spolupráci a sebepoznání. Po příchodu jsme si odložili batohy a spacáky a sešli se v chlapeckém pokoji, který byl největší místností v budově. Tam jsme se vzájemně představovali: jeden člověk představil druhého a řekl, co o něm ví, ten nás následně seznámil s dalším a tak dále. Poté jsme hráli hru zaměřenou na pozornost a reflexi. Po skončení hry nás pan Prokeš zavedl na kůr kostela, kde bylo rozmístěno dvacet citátů o sebepoznání, z nichž jsme si každý měli vybrat jeden, který nám přijde nejzajímavější, nebo se s ním dokážeme ztotožnit, a napsat si ho. Po několika minutách jsme se vrátili na faru a vedli jsme ohledně citátů diskusi.
Posléze jsme vyšli na cyklostezku, kde nám vedoucí kurzu nalepili na čela čísla. My jsme bez užití slov a bez původní znalosti vlastní hodnoty měli utvořit trojice, které dávaly součet rovných sto. Následně jsme vytvořili představení pro kolemjedoucí vlak. Demokraticky jsme se rozhodli pro mexickou vlnu. Poté jsme se rozdělili podle pohlaví a hráli jsme běhací „Kámen, nůžky, papír“ a „Přeřvávanou“.
Po návratu na faru jsme si na ohni upekly buřty, případně plátek chleba a měli jsme volnou zábavu. Následně nás však přijel navštívit pan zástupce ředitelky školy Schacherl. Pravděpodobně byl pozván, aby si poslechl, jak jsme si počali s následujícím úkolem. Byly jsme rozděleni na čtyři skupiny a zadání bylo vytvořit poutač pro: žáky 9. tříd, rodiče, sponzory a studenty jiných gymnázií. Následně byla opět vedena diskuse, po níž jsme si sdělili naše cíle a strachy ohledně období střední školy.
Později jsme se opět přesunuli do chlapeckého pokoje, kde nám pan Prokeš představil různé komplikované životní situace a my jsme si museli vybrat jedno ze dvou možných řešení. Následně jsme se přesouvali podle výběru a vedli debatu.
Již poměrně pozdě večer nám pan Prokeš vyprávěl příběh s ponaučením. Po jeho skončení každý sdělil, za co z uplynulého dne je vděčný, domluvili jsme se na večerce a vrátili na faru, kde jsme po zbytek večera měli volno.
Druhý den jsme díky jedné ze spolužaček měli možnost dát si k snídani palačinky, mimochodem děkujeme, ale samozřejmě i jiné jídlo. Po překvapivě dlouhé snídani jsme měli neočekávaně krátkou rozcvičku a hned jsme šli hrát hru. Měli jsme za úkol vytvořit zprávu o právě sto znacích. Každé písmeno a znak měly svou hodnostu, cílem bylo vytvořit co nejhodnotnější zprávu. Vítězné družstvo získalo čokoládu Studentská pečeť, děkujeme Šimone. Na závěr jsme důkladně uklidili faru a zhodnotil kurz.
Za celou naši třídu děkuji Pepovi a Šimonovi za skvělý adapťák a za to, že nám dávali veškerou jejich pozornost a snahu. Užili jsme si to a mnoho jsme si odnesli.
Jakub Vlček
