Den 4 – Zasaď strom a postav město
Čtvrteční den byl dnem završení našeho projektu. Ve školní knihovně jsme odprezentovali témata, která jsme si den předtím ve smíšených týmech připravovali. Týkala se obnovitelných zdrojů: vody, větru, slunce a biomasy. Poté jsme se s chorvatskými studentkami vydali na návštěvu jednotlivých tříd prvního stupně, kde malí žáčci pilně, radostně a živelně pracovali na výtvarných dílech souvisejících také s ekologií – na záhřebské škole totiž dnes probíhal Forest day. Holčičky i kluci nás nadšeně vítali ve svých třídách a pyšně nám ukazovali své výrobky a modely. A i my jsme mohli přidat ruku k dílu.
Důležitým okamžikem dne bylo slavnostní předávání certifikátů projektu Erasmus, které proběhlo za přítomnosti pana ředitele ve vstupní hale školy. Odpoledne jsme strávili v parku Maksimir – jednak na workshopu při týmové hře, jejímž cílem bylo postavit funkční ekologické město, jednak mezi výběhy zvířat s panem průvodcem, od kterého jsem se dozvěděli mnohá zajímavá fakta. Večer jsme si nařídili budíky, protože časně zrána vyrážíme na místní vyhlášený trh Dolac, pokrytý tradičními červenými deštníčky – barevnými symboly tohoto města.
Den 3 – Barevné mlýnky mlely pomalu, ale jistě
Náš třetí projektový den začal v učebně chemie, kde jsme se rozdělili do mezinárodně promíchaných pracovních týmů. Společně jsme si poslechli pečlivě připravenou prezentaci o zdrojích elektrické energie, kterou vedla chorvatská žákyně z osmého ročníku. Následně jsme se jako rození chemici vrhli do pokusu, při němž vznikal ethanol. Kdo by to byl tušil, že k jeho výrobě postačí voda, med a droždí. Zprvu se nám nedařilo vše podle plánu, ale v závěru jsme všichni došli ke správnému výsledku a balonek nad kádinkou se sám postupně vítězoslavně nafoukl.
Následoval Windmills workshop, při kterém jsme museli prokázat dostatek manuální zručnosti. Vyrobit malý papírový model větrného mlýnu z různobarevných kartonů s lepidlem, které nelepí, byl trošku modelářský oříšek, ale z našich výsledných mlýnků by měl radost i sám don Quijote. Při tvorbě našich vlastních skupinových prezentací jsme poté prohloubili a upevnili naše znalosti o různých obnovitelných zdrojích energie. Po vydatném obědě následovaly hravé sportovní soutěže v tělocvičně.
Den 2 – V dobrých rukou krále Tomislava
I dnešní den začínal tak trochu královsky – pod sochou krále Tomislava, který majestátně shlížel z výše svého pomníku, jak pozorně nasloucháme zkušené průvodkyni Darije. Jejím úkolem bylo zasvětit nás do genia loci města Záhřeb a provést nás zajímavými místy jeho historie. A tak jsme se například dozvěděli, že horní a dolní město spojuje nejkratší lanovka na světě, že prosklenou kupoli pavilonu umění převáželi vlakem ze světové výstavy až z Budapešti, že každé poledne zazní střelba kanónu z věže Grič nebo příběh o tom, jak Záhřebští odmítli nabídku elektrifikace města od samotného Nikoly Tesly. Společně jsme obdivovali krásu hudebního pavilonu v parku Zrinjevac či syté a pestrobarevné erbovní mozaiky na kostele svatého Marka. Ze své „kouzelné“ průvodcovské taštičky paní Darija hbitě vytahovala zalaminované dobové obrázky, abychom mohli porovnat minulost se současností. Ke každé pamětihodnosti měla nějaký zajímavý příběh, díky kterému před námi město nově ožívalo a zkrásnělo.Den 1 – Jakou barvu má Záhřeb?
Po královské snídani nás před hotelem Sheraton vyzvedl autobus a cestou ke škole jsme mohli prvními doušky ochutnávat atmosféru města. Pohledy na starobylé domy s oprýskanou fasádou poničené zemětřesením a různým barevným sprejerským „uměním“ nás zatím moc nenadchly. Byli jsme proto zvědaví, jak bude vypadat naše partnerská škola. To, že modrá je dobrá, vědí asi i v Chorvatsku, a proto jejich školní budova nemohla mít jinou barvu než tuto. Barvami hýřily také stěny školních chodeb a tříd. My jsme se nejprve usadili v prostoru vstupní haly, kde na nás čekal uvítací program. Vzaly si ho na starost milé děti z prvního stupně, které nám předvedly několik krásných tanečních a pěveckých vystoupení. Následovala prohlídka školy a zábavný taneční workshop jak s tradičními chorvatskými tanci, tak tanci moderními. Po obědě jsme ochutnali záhřebský štrůdl, který je plněný sýrem. V pozdním odpoledni jsme pak společně podnikli procházku historickým centrem přes náměstí bána Jelačiča až k záhřebské katedrále.