Dne 21. října vyrazili vybraní studenti vyššího cyklu v doprovodu učitelů Mgr. Chocholové a Mgr. Poláka na konferenci „Vize Česka“ do Divadla Oskara Nedbala v Táboře. Náš minibus nás vyložil kousek od místa konání a my jsme přešli k budově divadla, kde jsme si odložili věci do šatny a vyčkali na začátek.
V 9:00 jsme vešli do nádherného sálu. Úvodní slovo měl ředitel Gymnázia Pierra De Coubertina Petr Nývlt, následně promluvili: starosta města Tábor Štěpán Pavlík, náměstek hejtmana Jihočeského kraje pro oblast školství, sportu a veřejných zakázek Pavel Klíma a iniciátor konference Jiří Návara. Následně byl uveden první host.
Tomáš Vokáč je výkonný ředitel společnosti DofE (Duke of Edinburgh) a mimo jiné pracuje pro britskou královskou rodinu. Při jeho projevu mluvil o seberozvoji a aktivnosti mladistvých. Základními body DofE jsou rozvíjení dovedností, pohyb, dobrovolnictví a expedice. Narazil také na školství, dle jeho názoru by škola neměla být pouze o naučení se na test a následném zapomenutí látky, měli by nás někam posouvat a rozvíjet nás jako osobnosti. Dále by se dle některých zahraničních vzorů měla ve výuce objevit i komunikace. Narazil také na přístup, měli bychom se do školy těšit a nikoli být každé ráno vzpružení, že zase musíme do školy. Jeho projev byl příjemný a místy i vtipný.
Jako druhý host promluvil politický geograf Michael Romancov, který se zaměřil na politiku oceánů, o které se skoro nemluví, ale je poměrně ekonomicky významná. Prezentaci pojmenoval podle své knihy „Námořní slepota“. Hovořil o vodní ploše, jež spadá pod území státu, který obývá jím omývanou pevninu. Tento stát má právo na území přibližně dvaceti kilometrů od nejzazšího bodu pobřeží vytvářet co je mu libo, avšak zhruba 360 kilometrů od pevniny stále spadá pod konkrétní stát, tudíž ostatní země zde bez licence nemohou vytvářet žádnou ekonomickou činnost. Z toho vyplívá, že pokud stát vlastní malý ostrov uprostřed oceánu, může na násobně větší vodní ploše vydělat vysoký obnos financí například lovem ryb či těžbou, z čehož výrazně benefituje kupříkladu Francie, k níž patří mnoho ostrovů nebo Čile, která má dlouhé pobřeží. Dále hovořil o vývoji lodní dopravy a obecně o výhodách přímého přístupu k oceánu.
Původní třetí host bohužel nemohl dorazit, naštěstí díky známosti jednoho z pořadatelů byla nalezena náhrada. Tou se stal Tomáš Slavata, který nám vyprávěl o svém nesnadném životě. Vyrůstal v rodině, kde každý z pěti dětí mělo jiného otce a matka byla (nejen) alkoholička. Tomášova sestra v patnácti a následně opět v sedmnácti letech otěhotněla, děti jí však pro její drogovou závislost a neschopnost se o ně postarat byly odebrány a umístěny do dětského domova. Tomáš však nešel ve stopách své matky a našel si zálibu ve sportu. Ten ho naplňoval a motivoval být jiný než zbytek jeho rodiny. V osmnácti letech cítil jakousi zodpovědnost se o své synovce postarat, a tak si je zpočátku bral domů na víkendy. Následně zažádal o přijetí do vlastní péče. To trvalo dlouhé čtyři roky. Déle v životě si adoptoval další dvě děti z dětských domovů. Organizuje mnoho akcí pro děti a obecně motivuje mladé k pohybu. Hlavní myšlenkou je, že nezáleží, odkud jsme nebo jaké máme základy, měli bychom se snažit se vybudovat tam, kam chceme a chovat se tak, abychom sami se sebou byli spokojení.
Následovala čtyřicetiminutová pauza na oběd.
Čtvrtým hostem se stala předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Prezentace začala historií jaderné fyziky. Následovalo využití, případně možné zneužití jaderné energie. Dozvěděli jsme se i statistiky o bezpečnosti jaderných elektráren, do kterých byla započítána i katastrofa v Černobylu, a i přesto se jedná o nejbezpečnější zdroj elektrické energie v přepočtu smrtí ku získané energii.
Pátým a posledním hostem byl senátor a bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, který hovořil o chaosu, jeho prezentace se jmenovala „Od chaosu a řádu ve vědě k chaosu v politice“. Mluvil o jeho možné předvídatelnosti, která je však velice omezena časem, jako přiklad uvedl předpověď počasí, která je přesná pouze na několik hodin, a mnohdy ani to ne. Vysvětloval také několik vědeckých pojmů.
Konference byla velice přínosná a obohacující. Bylo zajímavé vidět tváře známé pouze z televizní obrazovky hovořit jen pár metrů přede mnou. Doufám, že dostanu příležitost se účastnit i příští rok.
Jakub Vlček 1.VG