Lost in Florence
pravděpodobně jste ten film, ke kterému odkazujete titulek, nikdy neviděli … příběh amerického studenta, zamilovaného, ztraceného. Vlastně není vůbec důležitý, kdybych nebyl ve Florencii, asi bych se na něj také nepodíval – nasával jsem v tom městě prostě všechno, co se ho nějak dotýkalo – takže milujete-li umění, historii, krásu, dáváte-li přednost dnešku před včerejškem či zítřkem … ve Florencii se stoprocentně ztratíte, bude to ale krásný pocit, zmatek, úzkost. Ten, kdo někdy byl opravdu zamilovaný, ten snad trochu tuší, o čem mluvím.
Ve Florencii jsem strávil s podporou programu Erasmus+ poslední týdny v červenci tohoto roku a absolvoval kurzy English Language Course a Facing Diversity: Intercultural Classroom Management pořádané Europass Teacher Academy. Lektorkou obou kurzů byla Sheila Corwin ze San Franciska. Témata prvního kurzu byla zaměřena na Florencii, její historii, kulturní památky, zajímavosti. Každý den byly povinné i Outdoor Activity, které obnášely návštěvy kulturních institucí města a reporty z nich. V kurzu jsme byli jen čtyři, každý z jiné země, všichni učitelé. Lektorce Sheile vděčím za skutečnost, že jsem poznal Florencii jako málo které město, ve kterém jsem strávil nějaký čas. Nezapomenutelná americká výslovnost jejího O K, mi bude rezonovat ještě dlouho roztomile v uších. Kurz zahrnoval také výuku angličtiny, pořád se mluví, něco píše, odpoledne se někam chodí, dělali jsme domácí úkoly, vlastní výzkum na zvolené téma, prezentovali svou domácí práci před ostatními.
Druhý týden byl zaměřený již konkrétně na výuku ve škole. Konkrétní témata: What makes your classroom diverse? How can we make our classrooms more inclusive? Diversity at the Cinema; Methodologies for differentiation and inclusion; Cultivating empathy at school; Learning more about refugees atd. Kurz byl velmi praktický, každý si mohl odnést mnoho nápadů, metodologie a motivace v oblasti, se kterou já upřímně vlastně začínám.
Rád bych pochválil organizaci Europass teacher Academy, se kterou jsem byl poprvé na doporučení naší paní ředitelky. Focus na učitele je zřejmý na každém kroku, vše je směřováno na učitele, s konkrétními dopady do jeho práce ve škole. Takže už žádní asijští studenti, nezaměstnaní z Afriky … ale jen učitelé ze všech koutů světa, všichni motivovaní se něco dozvědět, poznat, sdílet dobrou praxi navzájem. Káva a ovoce každou přestávku byly již jen příjemným bonusem.
Florencii lze určitě jako destinaci pro další vzdělávání učitelům doporučit. Ve volném čase tu je možné neustále potkávat a objevovat jména, která každý zná (Galileo Galilei, Dante Alighieri, Niccolò Machiavelli, Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti, Sandro Botticelli, Caravaggio), ale mnoho toho o nich neví; a nemusíte u toho stát frontu na Davida nebo Zrození Venuše. Můžete vyjet třeba za město po stopách Dekameronu, jít s Dantem do jeho vyhnanství či hledat tu skutečnou Beatrici Portinariovou … a tam již žádní turisté nejsou. Pojedete-li o letních prázdninách, připravte se ale na pořádné vedro, před kterým se nedá schovat. Vykoupat se není kde, místní řeka Arno odradí každého odvážlivce. Kupodivu to tu ale nikomu nevadí. Takže zapomeňte na koupání a jděte do muzea, lístek si kupte ale určitě alespoň dva týdny dopředu.
A když budete mít umění dost, jsou tu všude restaurace a bary. Italové vlastně nemluví celý den o ničem jiném, než kde si dají kávu a jakou, kde se nají a kam půjdou večer na drink (pokud není tedy zrovna v televizi fotbal, což se ale dá spojit, jak jsem osobně několikrát zažil). Pro milovníky kávy je Florencie rájem, můžete si tu dát všech 18 druhů italské kávy. Určitě ochutnejte pikantní polévku Pappa Al Pomorodo, pořádný bi Stecca Fiorentina a zapijte to Prosecco; kdo myslí na postavu pak salát Panzanella. Nejkrásnější je Firenze ráno, kdy je jen okolo 25 stupňů, ulice jsou prázdné a máte pocit, že jste opravdu zabloudili do renesančních časů … pak se budete cítit – možná – také trochu ale krásně ztracení.
Doc. PhDr. Martin Schacherl Ph.D.
