Letošní botanický kurz se po několikaleté přestávce konal opět ve Zlaté Koruně, malebné obci na břehu Vltavy, ležící necelých dvacet kilometrů od Českého Krumlova. Naše cesta započala v pondělí 4. 5. 2026 odjezdem odpoledního vlaku do Českých Budějovic, kde jsme následně přestoupili na další vlak, tentokrát už přímo do Zlaté Koruny.
První den se ještě nenesl ve znamení botaniky, ale spíše ve stylu ubytování se, průzkumu terénu (a tamního vodního ekosystému Vltavy, v níž se vyskytuje např. kamomil říční) a společného večerního posezení u táboráku.
Druhý den jsme po snídani vyrazili vlakem do Českého Krumlova, odkud naše cesta vedla do národní přírodní rezervace Vyšenské kopce, jež jsou charakteristické pro svou velmi pestrou flóru. Asi nejcharakterističtějším typem prostředí jsou výslunné louky s vápencovým podkladem a světlé lesy, taktéž s vápencovým podložím. Na takovýchto loukách můžeme pozorovat i botanické „poklady“, za jaké lze považovat sasanku lesní (Anemone sylvestris), která navzdory svému druhovému jménu v lesích neroste (pozn. autora), či malý, leč pěkný vítod chocholatý. Ve světlých a teplých lesích pak lze nalézt kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura) nebo lilii zlatohlavou (Lilium martagon). Po příjemné exkurzi do Vyšenských kopců následoval výstup na „Cvičák“ – lokalitu s různými druhy lučních rostlin, např. pupavou bezlodyžnou (Carlina acaulis). Následoval rozchod v Českém Krumlově a následně i společná cesta zpět do kempu.
Středa, tedy den třetí, byl co se typů lokalit a prostředí dosti nabitý a pestrý. Trasa započala poblíž keltského oppida Třísov, které nás upoutalo a naše cesta dále vedla k Dívčímu kamenu. Posléze podél Vltavy až k obci Holubov, kde se k nebi upíná několik kopců tvořících přírodní rezervaci Holubovské hadce. Jak již název napovídá, podklad je tvořen hadcem, který kvůli vysoké koncentraci těžkých kovů a Mg2+ urychluje speciaci rostlinných druhů – např. sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), hvozdík kartouzek hadcový (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons) a bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum).
Cesta nás dále zavedla až ke Křemžskému rybníku, na němž jsme pozorovali různé vodní ptactvo, např. husici rezavou (Tadorna ferruginea) (na dálku určeno autorem) nebo zásnubní let čejky chocholaté (Vanellus vanellus). Naší cílovou destinací se stala vlhká louka s porosty prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), který při naší návštěvě právě kvetl a prstnatce pleťového (Dactylorhiza incarnata). Pomyslnou tečkou za exkurzí byla naše pomoc Tereze Rejnkové s monitoringem hadilky obecné (Ophioglossum vulgatum).
Poslední den byl ve znamení výstupu na úbočí Kleti. Šlo již spíše o turistiku se zopakováním námi pozorovaných druhů. Pomyslnými maskoty tohoto dne se staly dřípatka horská (Soldanella montana) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).
A proč takový poněkud zvláštní název článku? Jednoduchá odpověď! Botaniku je dobré prožívat více smysly. Tradičně zrakem a případně i čichem, ale poněkud netradičně i chutí. Takže až příště půjdete kolem střemchy hroznovité (Prunus padus), ulomte si větvičku a přivoňte k vůni hořkých mandlí způsobenou přítomností kyanovodíku. V blízkosti osladiče obecného (Polypodium vulgare) nebo kozince sladkolistého (Astragalus glycyphyllos) si vyzkoušejte původ jejich názvů a u šťovíků (Rumex sp.) zase přítomnost kyseliny šťavelové.
Richard Přib, 2.G4
Video z botanického kurzu 2026
