Po dlouhých přípravách, kdy jsme ani nevěřili, že k tomu dojde, se uskutečnil náš zoologický kurz. I přesto, že se nám zprvu nikomu moc nechtělo, vše nakonec dopadlo nad naše očekávání dobře.
Náš zookurz začal již v úterý odpoledne, kdy jsme se všichni sešli na dvoře školy. Naložili jsme kola a veškerou výbavu a vydali se vstříc CHKO Třeboňsko. Cesta utekla jako voda a po hodince jsme dorazili do odlehlé terénní stanice Lužnice, která se stala naším domovem na několik dalších dní. Zbytek dne jsme strávili jen vybalováním, hraním fotbalu a proběhlo i seznámení s tím, co vše nás na zookurzu bude čekat.
Středeční ráno bylo poklidné. Budíček byl nastaven až na osmou, a proto jsme i po propovídané noci byli všichni čilí jako rybky. Dopoledne dorazil zoolog Michal, který nám pověděl něco o své práci a domluvil se s námi na místě, kde se o pár hodin později sejdeme. Všichni jsme nasedli na kola a pod vedením pana učitele Truhláře jsme se vydali na cestu. Cestou jsme našimi dalekohledy TRIEDR pozorovali faunu a flóru CHKO Třeboňsko a užívali si sluníčka a čerstvého vzduchu. Odpoledne jsme strávili s Michalem, se kterým jsme zkoumali nalezené živočichy. Celý program jsme pak zakončili vydatným jídlem ve Veselí nad Lužnicí. Po návratu do terénní stanice na nás již čekala ornitoložka Michaela se svými studenty z Jihočeské univerzity, kteří zde natáhli sítě a pokusili se nachytat ptáky, jež nám následně Míša ukázala a poutavě nám o nich vyprávěla. Večer jsme strávili už jen zpíváním u ohně a přípravami na další den.
Čtvrteční budíček v půl páté ráno nebyl příjemný pro nikoho z nás. Ptáci vstávají opravdu brzy, a tím pádem jsme my museli také, abychom mohli jít mapovat jejich výskyt na přilehlou louku. K poznávání ptáků podle zpěvu jsme byli proškoleni již z hodin biologie, ale i přesto to pro některé z nás byl docela oříšek. V mapování jsme se střídali po dvojicích a zbytek skupiny zatím pozoroval ptactvo na hrázi rybníka nebo poslouchal vyprávění paní ornitoložky Míši. Po vystřídání všech dvojic nás v poledne čekala laborka, kde jsme zkoumali nachytané živočichy z předešlého dne. Následně jsme si uvařili oběd a většina z nás si dopřála zasloužený odpolední spánek. Odpočatí jsme nasedli na kola a vyjeli jsme s panem učitelem Polákem do nedaleké Lomnice nad Lužnicí, kde jsme si projeli naučnou stezku Velký a Malý Lomnický. Tento výlet nebyl povinný, a proto jel jen ten, kdo chtěl nebo kdo se zvládl vzbudit. Potom už následoval jen příjemně strávený poslední večer plný vtipných historek například z doby covidové.
Pátek už se nesl v duchu uklízeni, balení a loučení se s tímto klidným místem. Po naložení všech našich věcí a kol jsme se vydali k domovu ještě o dvě hodiny dříve, než bylo v plánu. V autobuse už jsme se jen zasmáli nad vším, co se za těch pár dní stalo, a užili si poslední chvíle strávené se třídou na tomto kurzu.
Byla to pro naši třídu první vícedenní akce s přespáním, protože loňský botanický kurz se uskutečnil pouze ve Vodňanech. Myslím, že mluvím za všechny, když řeknu, že už teď se na další podobnou akci těšíme.
Andrea Prajerová 2. VG
Fotogalerie – Zookurz