Poslední zářijový týden (25. 9. – 1. 10. 2022) proběhla mobilita projektu Erasmus Fressh!, tentokrát v Bulharsku. Náš let měl zpoždění, takže jsme se do Sofie dostali až večer. Na letišti nás však čekali s širokými úsměvy naši partneři a před školou již netrpělivě očekávaly našich pět studentů natěšené hostitelské rodiny.
První den začal klasicky ve škole slavnostním přivítáním všech partnerských zemí. Bulhaři nás vítali v národních krojích s chlebem, solí a medem. Po proslovu bulharské koordinátorky projektu Lority probíhaly prezentace jednotlivých zemí. Žáci vždy představili v angličtině svou zemi, město, školu a také vyprávěli o typické národní kuchyni. Následovaly oblíbené seznamovací hry a po nich už připravený program. Hlavním tématem dne byly byliny a koření, protože FRESSH je hlavně o jídle, receptech a zdraví. Na projektor promítli tabulku s obrázky bylin a koření a zástupci všech zemí připisovali k obrázku název ve svém rodném jazyce. Vznikl zajímavý internacionální seznam. Děti pak ještě diskutovaly nad podobami a odlišnostmi svých jazyků. Například bulharské názvy se v ústní formě velice podobaly našim českým, také slovanským, ale odlišná písma Bulharů i Řeků byla pro naše žáky tvrdým oříškem. Kdo znal trochu azbuku, měl velkou výhodu.
K obědu se podávala pizza přímo ve škole. Odpoledne se žáci rozdělili do smíšených skupin a hráli ve městě hru, při které poznávali místní památky a zajímavosti. Všechny teamy zářily barvami našich vlajek, každá země totiž dostala kšiltovky stejné barvy, naši nosili bílé. V teamech pak byli zástupci jednotlivých zemí, aby museli co nejvíce komunikovat v angličtině a spolupracovat. Z odpolední aktivity vznikl padlet o Sofii.
Den však ještě zdaleka nekončil, na večer připravily hostitelské rodiny společnou večeři ve škole. Rodiče přinesli nejrůznější bulharské pokrmy sladké i slané. Jedlo se a tancovalo. Děti učily své zahraniční kamarády národní i oblíbené tance. Od našich se ostatní naučili například diskotanec nebo ptačí tanec. Je úžasné pozorovat, jak skvěle děti různých národů a jazyků stmeluje právě společné tancování a hudba, které ne náhodou patří na každém erasmovém pobytu k nejoblíbenějším částem programu.
Následující den byl v plánu výlet do hor, ale protože počasí nám nepřálo, došlo ke změně programu. Dopoledne se ve škole vyráběly plakáty. Studenti pracovali opět v teamech, tentokrát však národních. Psali, lepili, malovali, aby představili svou zemi pro změnu na papíře. Hustý odpolední déšť a bouřky jsme přečkali v nákupním centru.
Ve středu hned od rána skrz mlhu prokukovalo sluníčko, takže jsme natěšeni odjížděli za krásami historického města Plovdiv. A rozhodně jsme nebyli zklamáni. Bylo co obdivovat. Plovdiv se řadí po boku Athén a Říma k nejstarším starověkým městům. Viděli jsme pozůstatky antického fóra, akvaduktu, stadionu a nádherného amfiteátru, také velkolepě zdobené domy aristokratických rodin. Večer jsme se vraceli plni dojmů. Někteří si šli ještě zahrát volejbal.
Čtvrteční den opět patřil výletu, který jsme však zahájili plavbou v motorových lodičkách poblíž městečka Lukovit, tentokrát jsme totiž vyrazili poznávat bulharskou přírodu. Pluli jsme po malé říčce obklopeni malebnými skalami a čistou přírodou, zpátky jsme se pak vraceli pěšky po křivolakých cestičkách a dřevěných můstcích. Autobusem jsme se přesunuli k další přírodní kráse, lépe řečeno krásce, jeskyni Prochodna. Nejprve nás ohromila svým vchodem měřícím padesát metrů, poté překvapila dvěma obrovskými otvory v horní části, skrz které prostupovalo světlo a díky kterým je přezdívána „Boží oči“. Unaveni, avšak spokojeni jsme se vrátili do Sofie, kde si žáci ještě domluvili večerní program a šli si zahrát bowling.
Poslední den probíhal dopoledne taneční workshop s profesionální instruktorkou, která učila žáky salsu. Opět to neskončilo jen salsou, ale následovaly další tance a děti byly naprosto nadšené. Po předání certifikátů a rozloučení ve škole jsme se rozdělili, náš český team vyrazil spolu s Loritou a tělocvikářem Asenem na procházku do místních hor, která byla původně plánovaná na úterý. Večer
pak patřil míčovým hrám, rozlučkovým večeřím, povídání a loučení. Také jsme našim partnerům předali výtisky internacionální kuchařky, která vznikala v průběhu mobility u nás v květnu 2022.
V sobotu jsme se spokojeni vrátili domů, plni nových zkušeností, zážitků a také opět o něco lépe vybaveni do života, nejen co se kuráže a angličtiny týče.
Mgr. Zdenka Vavrušková, Ph.D