Dne 14. května 2026 se vybraní studenti naší školy zúčastnili mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha 2026. Letošní 31. ročník, který se v nově zrekonstruovaných Křižíkových pavilonech Výstaviště Praha dramaturgicky zaměřil na témata Evropy a Historie – s mottem inspirovaným citátem Milana Kundery „Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání“ –, přilákal do areálu tisíce milovníků literatury. Naši studenti měli jedinečnou možnost prozkoumat novinky na knižním trhu, nasát neopakovatelnou atmosféru literárního dění a zamyslet se nad významem tištěného slova v dnešní digitální době.
Bezprostředně po návratu z této inspirativní akce dostali studenti třídy 3. G4 za úkol zpracovat své dojmy formou školní slohové práce. Jak celou událost vnímala mladá generace? Má v éře chytrých telefonů a sociálních sítí takový veletrh ještě smysl?
Přečtěte si reflexi jedné z našich studentek, která se ve své práci zamýšlí nad tím, proč pro ni byla návštěva Prahy i přes davy lidí obohacujícím zážitkem.
Mgr. Jana Remešová
Má návštěva veletrhu smysl?
V minulém týdnu jsme navštívili knižní veletrh. Celá akce se nazývala SVĚT KNIHY 2026 a nacházela se na výstavišti v Praze. Dnes žijeme v době, kdy si dokážeme stáhnout knihy do čteček během sekundy a diskuse s autory probíhá na sociálních sítích v živém přenosu. Každý tuto akci vnímá jinak. Zapálení čtenáři rádi obcházejí stánky, kde jsou dlouhé fronty, davy lidí se postrkují a někdy se ani nedostanou na místo, kam chtěli. Má tedy tato akce nějaký smysl? Proč lidé tyto události stále navštěvují a rádi?
Jakmile jsem vešla mezi stánky, uvědomila jsem si, že to není pouze o tlačení a přetahování se o knihy, ale také o prožitku – vidět kolem sebe lidi, kteří berou knihy jako cenný dar a něco božského. Je to vlastně něco úplně jiného než mobilní obrazovka. Tyto displeje nemají co nabídnout, kromě zničených očí a bolesti hlavy. Tento veletrh mi připomněl, jak je důležité navštěvovat takové společenské akce. Určitě se ptáte, zda člověk, který není tak velký čtenář, najde na akci něco, co by upoutalo jeho pozornost. Jednoznačně ano. Veletrh nebyl jen o knížkách a jejich autorech, ale i o občerstvení, které bylo velmi rozmanité, a každý si mohl vybrat to, co má rád.
Samozřejmě měla akce i záporné stránky: hluk, dlouhé fronty na záchodech nebo nevrlé důchodce, kteří byli arogantní. Ani tyto negativní věci však nepřebijí ten krásný pocit, který jsem na akci zažívala.
Má tedy návštěva akce smysl? Podle mého názoru určitě ano. Odcházela jsem sice fyzicky velmi vyčerpaná, ale intelektuálně nabitá. Byla to akce, na kterou budu vzpomínat s úsměvem na tváři, a doufám, že budu mít zase příležitost toto místo navštívit. Jsem ráda, že jsou stále mezi námi lidé, kteří mají rádi tištěnou literaturu a vidí v ní nějaký význam.
Adriana Voláková, 3.G4
