Výuka ve španělské škole probíhá v mnoha ohledech podobně jako na českých školách, přesto se zde najde několik výrazných rozdílů. Jedna vyučovací hodina trvá 50 minut a studenti mají během dne pouze dvě dvacetiminutové přestávky. Překvapivé pro mě bylo také to, že učitelé často nepřicházejí na hodiny včas, někdy dokonce nedorazí vůbec. V takových situacích se neorganizuje suplování a studenti tráví volnou hodinu ve školní kavárně nebo na školním dvoře. Samotná výuka je však většinou zajímavá – učitelé látku podrobně vysvětlují, zapojují studenty do diskusí a často rozdávají vytištěné poznámky, takže není nutné si vše opisovat z tabule.
Mobilní telefony jsou po celý den ve škole přísně zakázány, což výrazně podporuje komunikaci a bližší vztahy mezi spolužáky. Náročnost většiny předmětů je srovnatelná s výukou na naší škole, výrazně odlišný je však způsob výuky angličtiny. Během hodin studenti převážně vyplňují cvičení z učebnic a pracovních listů, ale téměř vůbec nevedou konverzace ani nediskutují o probíraných tématech v angličtině. Možná právě proto je zde běžná komunikace v angličtině poměrně obtížná.
Před několika týdny jsme se třídou absolvovali třídenní školní výlet, díky kterému jsem měla možnost lépe poznat své spolužáky, a to nejen ze své třídy, ale i z vedlejších ročníků. Navštívili jsme historické město Burgos, odkud jsme pokračovali na vyhlídku Mirador de Orellán, do Muzea lidské evoluce, pohoří Sierra de Atapuerca i archeologického parku. Na zpáteční cestě jsme měli téměř celý den volno ve městě León, kde jsme mohli nasát místní atmosféru a prozkoumat historické centrum.
Volný čas nejčastěji trávím s kamarády ze třídy. Chodíme společně do města, navštěvujeme festivaly, vyrážíme na procházky, k moři nebo do parků. Oblíbili jsme si také plážový volejbal. S hostitelskou rodinou jsem strávila několik dní v Madridu, kde jsme navštívili zábavní park, muzea i významné historické památky. Každou neděli se navíc schází celá širší rodina ke společnému obědu.
Místní kuchyně je bohatá především na mořské plody a ryby. Doma se často připravují pokrmy z lososa, škeblí, chobotnic nebo různých druhů ryb podávaných s rýží. Mezi tradiční speciality patří například Tortilla de patatas – pokrm z vajec, brambor a sýra. Velmi oblíbené jsou zde také maso, těstoviny, pizza či brambory. Každé jídlo bývá zakončeno dezertem a stolování probíhá formou rautů, kdy si každý bere ze společných velkých talířů podle chuti. Často také pomáhám „rodičům“ s přípravou obědů, díky čemuž mám možnost poznávat místní gastronomii ještě blíže.
Na život v Galícii i na zdejší lidi jsem si už úplně zvykla. Každý den mi utíká rychleji a rychleji a už teď vím, že loučení se všemi, které jsem tu poznala, bude těžké.
Eliška Jakubcová, 2.VG
