Na naší škole najdeme spoustu talentů, ale Šimon z 2.G4 patří mezi ty opravdu nepřehlédnutelné. Pod značkou Vypečený Šimon peče dezerty, které zaujmou nejen chutí, ale i precizním vzhledem. A nezůstává jen u domácí kuchyně – pravidelně se účastní trhů, jarmarků, soutěží a přijímá i zakázky na svatby či oslavy.
Jak to všechno zvládá a co ho na pečení nejvíc baví? Zeptali jsme se.
Šimone, kdy ses dostal k pečení? Pamatuješ si, co byl tvůj první povedený dezert?
K pečení jsem se dostal už v útlém věku, kdy jsem pomáhal mamince, tetám a babičce s pečením, a tím mě to začalo bavit. V pozdějším věku jsem se do cukrařiny nadchl v 11 letech, kdy vyšla první řada Peče celá země a já jsem zkoušel recepty odtud. Můj první povedený dezert, který jsem dělal opravdu sám, byly asi vanilkové věnečky, i když se také hned nepovedly.
Kdy přišel moment, kdy ses rozhodl svou zálibu posunout dál a vznikl „Vypečený Šimon“?
Vypečený Šimon vznikl v 7. třídě, v mých 13 letech na základní škole, když jsem si zakládal účet na Instagramu. Tehdy jsem ho potřeboval za covidu kvůli online cukrářskému maratonu, kam jsem se přihlásil. Za covidu jsme doma hodně pekli pečivo a mě začaly stále více zajímat modernější dezerty.
Dnes pečeš i na zakázku – svatby, oslavy nebo trhy. Jaké to je připravovat dezerty pro lidi, které vůbec neznáš?
Pro mě se to moc neliší, jestli jsou to moji blízcí, nebo neznámí lidé. Vždy se snažím udělat to, co nejlépe umím. Dám do toho kus sebe a myslím, že je to vidět. Když pak dostanu pozitivní zpětnou vazbu právě od lidí, které jsem dříve neznal, je to naprosto krásný pocit, protože vím, že jsem jim mohl udělat radost.
Jak vypadá jarmark nebo trh z tvého pohledu? Co tě na nich baví nejvíc?
Z mého pohledu to není jen jeden den, jako pro mnoho jiných lidí, kteří na trhy přijdou něco ochutnat, ale je to spousta dní až týdnů příprav. Spousta věcí se technologicky musí udělat dopředu, a to se za jeden týden před trhem nestihne. Den trhu je pro mě už jen takový relax. Nemusím o ničem moc přemýšlet, stačí nachystat stánek, prodávat a odjet. Na trzích si vždycky rád dám něco dobrého a to, že prodávám zákusky, neznamená, že neochutnám i jiné. Spíš naopak – chci vědět, co mají ostatní, a pochutnat si na něčem, co třeba sám nedělám.
Máš za sebou soutěž nebo akci, na kterou rád vzpomínáš?
Moc rád vzpomínám na vánoční soutěž 2023 pořádanou cukrářským obchodem Pastry.cz, kam jsem si vymyslel svůj signature dezert. Odkazoval na Slovensko, takže jsem použil jedlé kaštany, černý a červený rybíz a lískové ořechy. Byl ve tvaru vánoční koule a chutě také odkazovaly na Vánoce. Tehdy jsem za svůj dezert získal 92/100 bodů a byl jsem na něj velmi pyšný. Chuť měla plný počet bodů, ale na zdobení bych měl prý zapracovat. Byla to pro mě první zkušenost s amatérskou cukrářskou soutěží.
Tvoje dezerty vypadají skvěle – kde nejčastěji hledáš inspiraci?
Inspiraci hledám všude kolem sebe. Rád se inspiruji v cukrárnách, od ostatních cukrářů, na internetu, na sociálních sítích nebo třeba pobytem v zahraničí, kde se snažím vstřebat místní atmosféru, chutě a prostředí, které pak transformuji do jednoho dezertu, aby dával smysl.
Tvůj Instagram „Vypečený Šimon“ vypadá opravdu lákavě. Pomáhá ti při získávání zakázek, nebo je to spíš galerie toho, co tě baví?
Instagram je hlavně pro mě – přidávám tam fotky toho, co upeču, a slouží jako galerie mých výrobků pro mě i sledující. Zakázky získávám spíše přes Facebook, kde si mě lidé hledají a píšou.
Sleduješ nějaké kuchařské nebo cukrářské pořady? Máš oblíbený?
Kuchařské i cukrářské pořady zbožňuji. Teď už méně sleduji MasterChef nebo Hell’s Kitchen, ale moje srdcovka Peče celá země zůstává pořád. Baví mě i zahraniční soutěže, u kterých se hodně nasměji a zároveň získávám novou inspiraci.
Jak se ti daří skloubit školu, pečení a všechny akce kolem? Máš systém, nebo jedeš spíš „za pochodu“?
Spíš se mi to nedaří. V prváku se to ještě nějak skloubit dalo, ale ve druháku už jsem musel něco omezit. Jelikož jsem také velký skaut, rozhodl jsem se ho letos upřednostnit společně s cestováním v rámci školy nebo tanečními. Od pečení ve velkém jsem si tedy dal pauzu a jsem rád, protože se už znovu těším, až začnu péct naplno. Neznamená to ale, že bych nepekl vůbec, jen už nepřijímám tolik zakázek. Snažím se vždy udělat si plán, protože jinak bych se z toho zbláznil. Všechno si pečlivě zapisuji – co, kdy a kde.
Co na tvoje pečení říkají spolužáci a učitelé? Už si zvykli, nebo je pořád něčím překvapíš?
To, jestli si zvykli, říct nedokážu, ale vždycky když něco donesu třeba na konec školního roku nebo na Vánoce, sklidí to úspěch. Nejen spolužáci, ale i ostatní vrstevníci často říkají jednu typickou větu: „Upečeš nám něco?“ Na to už jen odpovím, že jo, že jednou určitě.
Přemýšlel jsi někdy, že by ses pečením živil naplno? Nebo to zatím necháváš otevřené?
Pečením se chci živit už od chvíle, kdy jsem se do toho ponořil, což už je poměrně dlouho. Pořád mě to drží, ale než se tomu budu věnovat naplno, chci toho ještě hodně stihnout a naučit se. Zajímá mě svět a to, co v něm můžu zažít. Nechávám si oči otevřené a nasávám, co se kolem mě děje a co můžu využít v budoucnu.
Co bys poradil někomu ze školy, kdo by chtěl začít péct a třeba to časem posunout dál?
Pečte, pečte, pečte. Nezáleží na tom, jestli se to hned povede. Důležité je, že vás to baví. Pokud vás to baví, můžete to dělat dobře a srdcem. Inspirace je všude kolem nás a každý si ji může najít jinde. Dělejte to, co vás baví, a ideálně v dobré náladě.
Šimon je skvělým příkladem toho, že i během studia lze rozjet vlastní projekt, rozvíjet talent a zároveň dělat radost druhým. Ať už ho potkáte na chodbě školy, nebo u stánku na některém z trhů, jedno je jisté: jeho dezerty si získají každého.
Držíme palce, ať se „Vypečenému Šimonovi“ daří i dál!
Mgr. Jana Remešová
