První týden nového školního roku byl zahájen adaptačním kurzem dvou tříd prvního ročníku vyššího gymnázia na místní faře ve Vodňanech. Kurz proběhl ve dnech 6. a 7. září a zúčastnili se ho všichni studenti pod vedením P. Josefa Prokeše a jeho pomocníka Šimona Pužeje. K ruce jim byli třídní učitelé – Mgr. Luděk Polák (1. VG) a Mgr. Jana Remešová (1. G4). Kurz pomohl studentům vzájemně se lépe poznat a stmelit kolektiv. Účastníci si z kurzu odnesli nejenom mnoho užitečných informací týkající se sebepoznání, ale též zážitky ze zábavných soutěží.
Adaptační kurz
Tak jako každý rok v září usedají děti do lavic, tak i my jsme se stali letos prváky. Čekala nás nová neznámá a s tím i noví spolužáci. Právě za účelem seznámení se s ostatními proběhl adaptační kurz. Konal se 6.-7. září 2023 na místní faře. Po vyučování jsme se sešli před kostelem na náměstí a hromadně šli za panem Josefem, obyvatelem oné fary. Ubytoval nás a začal program pro nás připravený.
Nejprve jsme se sešli na dvoře, kde začala první hra rozřazování, která byla o tom, kdo co preferuje. Dále jsme se řadili podle věku, výšky a dalších kategorií. Po krátké přestávce začaly další hry s čísly. Venku jsme si zahráli neobvyklou hru lidské člověče nezlob se a po skončení následovalo představení ,,pro vlak“. Hra na sudé a liché kamínky nás zabavila na cestě zpět. Na večeři jsme se těšili, jelikož si vařil každý sám. Návštěva kostela se čtením citátů byla moc působivá, ale úchvatnější byla noční návštěva kostela s otázkami o sebepřijetí. Rozebírali jsme, jak se vypořádat s těžkými životními situacemi. Značně unaveni jsme se po půlnoci dostali do postele.
Druhý den ráno byla snídaně dle vlastní volby. Po snídani začal jeden z posledních úkolů, při kterém jsme měli na papír napsat zprávu o 80 písmenech o škole. Na závěr našeho pobytu byly úkoly ve dvou týmech.
Kurz hodnotím jako velice úspěšný a přínosný. Myslím si, že budeme dobrá parta během následujících čtyř let.
Tiffany Kiššová, 1. G4
Adaptační kurz
Ve středu a čtvrtek jsme se třídy 1.G4 a 1.VG zúčastnily adaptačního kurzu na faře ve Vodňanech. Den začal 4 třídnickými hodinami ve škole. Poté jsme se šli najíst a po obědě jsme se sešli u kostela. Společně jsme šli na faru, kde jsme hráli seznamovací aktivity. Byly rozmanité a kreativní, určitě nás velice sblížily a předčily mé očekávání. Poté následovala běhací hra na Člověče, nezlob se, která ze začátku vypadala děsivě, ale po vyzkoušení už to nebylo tak zlé, ale docela i zábavné. Po odpočinku jsme vyrazili na krátkou procházku ke kolejím, kde jsme připravili krátké představení pro projíždějící vlak. Po představení jsme vyrazili zpátky na faru, kde jsme si šli udělat večeři. Po večeři jsme hráli různé hry zaměřené na poznání sebe samého a den jsme zakončili naplňující cestou v kostele, kde jsme si každý odnesli něco jiného a nového, co jsme o sobě zjistili. Celý den nesl zajímavou a příjemnou atmosféru. Ráno nás čekaly další pestré aktivity. Na konec jsme shrnuli celý adaptační kurz a ukončili ho s novými kamarády a vědomostmi. Moje hodnocení je deset bodů z deseti a těším se, jak spolu všichni budeme vycházet.
Bendová Adéla, 1. G4
Adaptační kurz
Jako první proběhl pochod na faru, kde jsme si po příchodu všichni napsali jmenovky a čekali, co se bude dít. První hra spočívala v řazení žáků podle věku, abecedy atd… Poté se hrála ještě jedna hra, ve které se odpovídalo na otázky. Po skončení druhé hry nám byly představené naše pokoje, a proběhla malá přestávka. Dále se pokračovalo na procházku, která nás zavedla až ke kolejím, kde jsme předvedly skupinové divadlo pro vlak, ve kterém seděli tři lidé, z toho jeden byl řidič, a dva se nedívali. Po návratu zpět na faru jsme se rozdělili na dvě skupiny. Obě skupiny hráli hry na paměť, které byly poměrně zábavné. Dále následovalo Člověče, nezlob se! v maximalizované verzi, při které si někteří museli docela dost zaběhat. Po skončení programu začala příprava večeře. Většina lidí si opekla buřt, klobásu, či další pochutiny. Když už se konečně všichni najedli a odpočinuli si, program pokračoval stezkou citátů rozmístěných po půdu kostela. Každý si vybral jeden, který ho oslovil nejvíc, a pak zpět na faře vysvětloval, proč si ho vybral. Poté byla přestávka. Později večer jsme se vydali na poslední aktivitu v kostele, ve kterém byly po celé délce rozmístěné myšlenky, které jsme si četli v tichu při svitu svíček. Nakonec jsme tam i uzavřeli celý den, každý řekl, co se mu nejvíc líbilo, a šlo se zpět na faru. Večerka byla ve 00:30 a minimálně v našem pokoji všichni poměrně rychle usnuli.
Ráno nás čekala snídaně, kde jsme já s malou skupinkou předvedli své kulinářské schopnosti a usmažili jsme si palačinky. Trochu jsme přehnali jejich počet, takže se dostaly i k dalším lidem, kteří včas přišli. Po snídani se hrála další hra, kde jsme psali SMS. A dál už si toho moc nepamatuji.
Po skončení programu následoval návrat do školy na naprosto mňamozní oběd, jako obvykle…
Kryštof Buřič, 1. VG
Adaptační kurz
V září jsme skočili rovnýma nohama do neznáma a začala nová etapa našeho života. Adaptačním kurzem nám škola tento velký krok do neznáma usnadnila. Měli jsme možnost nejen se poznat navzájem mezi spolužáky, ale i poznat třídní učitelé. Při opékání buřtů, které jsme si s holkami přinesly, jsem zjistila, že ani ta naše třídní učitelka, není zase tak přísná, jako vypadala první den, naopak byla s ní velká legrace a poznali jsme ji i z jiného úhlu než za dveřmi školy. Odvázala se stejně jako my a byla s ní velká legrace a stejně tak i s panem učitelem Polákem.
Zažili jsme toho spousta a teď bych vám chtěla o tom vyprávět. Po škole jsme vyrazili na faru, což samo o sobě bylo pro mě velice zajímavé, ale nečekala jsem, že zažiju věci, které jsem nikdy v životě nezažila. Jako na každém adaptačním kurzu se hrají hry, abychom se lépe poznali a skamarádili. Myslela jsem si, že když tam budeme dvě třídy prváků, ne jenom naše třída, že se s druhou třídou nebudeme mít rádi, ale mýlila jsem se. Nejzajímavější pro mě asi bylo, když jsme šli o půlnoci do kostela. Domnívám se, že se mi tento skvělý zážitek už nikdy nepoštěstí. Asi nemám žádnou hru, která by mě nebavila, protože vím, že vymyslet tak úžasný program dal pánům velice zabrat. No dobře, jedna hra by se tam stejně našla, kterou jsem neměla moc v oblibě. Bylo to „Člověče nezlob se“. Pro některé byla tato hra hračkou, pro mě bohužel ne. Hodila jsem dvakrát šestku a pak jedničku, což tedy znamenalo krásných třináct koleček.
Tento adaptační kurz byl super zážitek a už teď se těším na společné výlety, ne na nudné učení. Beru zpět, myslím tím hodně učení, ale vy mě určitě chápete, co tím myslím.
Nikola Jonášová 1.G4
Adaptační kurz
Ve dnech 6.9. a 7.9. 2023 se třídy kvinta a 1.G4 společně zúčastnily adaptačního kurzu. Díky příznivému počasí jsme měli možnost spoustu času trávit venku. Venku jsme hráli hodně zábavných, ale hlavně zajímavých a propracovaných her. Na začátku jsme měli za úkol řadit se bez mluvení podle data narození, výšky, a nakonec i podle velikosti uší. Jedním z dalších úkolů bylo připravit si desetivteřinovou scénku, abychom lidem v projíždějícím vlaku trochu zpříjemnili a ozvláštnili den. Dále jsme hráli například lidské Člověče, nezlob se, nebo golf s polínky místo holí, ale hlavně jsme byli v různých týmech, a tak jsme se vzájemně seznamovali, protože ve hrách byla spolupráce na prvním místě. Večer, když už byla venku tma, jsme se vydali do kostela, kde byla přímo kouzelná atmosféra. Po výpravě do kostela jsme zase pracovali v týmech a následně diskutovali o našich odpovědích na těžké životní otázky. Noc jsme strávili na faře a ráno jsme společně snídali. Po snídani jsme šli na další program, který obsahoval například minutovou hru, kdy jsme ve dvou týmech soutěžili, kdo úkol do minuty zvládne rychleji. Dost jsme se u toho pobavili. Jako třídy jsme se opravdu stmelili.
Bačová Zuzana, 1. VG