Den 5
Pátek byl náš poslední den. V 9:30 jsme se sešli ve škole, kde jsme tančili salsu s profesionální tanečnicí a potom jsme tančili tance ostatních zemí. My jsme ostatní naučili disco a ptačí tanec.
Odpoledne jsme jeli metrem a autobusem ke klášteru na hoře na kraji Sofie. Dolů jsme sešli pěšky po cestě, kterou lemoval potok s malými vodopádky. Občas jsme mezi stromy mohli zahlédnout Sofii zdálky. Když jsme sešli dolů do města, jeli jsme zpět do školy.
Ve dvoře školy jsme asi hodinu hráli míčové hry. Každý mohl hrát, co chtěl. V 19:00 si nás naposledy vyzvedli naše host rodiny a každý jsme jeli domů.
V soboru ráno jsme měli sraz v 10:30 na letišti, abychom v pořádku stíhali naše letadlo odlétající ve 12:30. Bez jakývkoliv problémů jsme se odbavili a došli k našemu gatu. U obchodů na letišti jsme se stihli i vyfotili s finským basketbalovým týmem, který letěl domů do Helsinek.
V 14:00 jsme v pořádku přiletěli do Vídně, kde na nás čekal pan Prajer s řízky. Se šťastnými výrazy jsme nastoupili do auta a vyrazili.
Po dlouhé cestě jsme dorazili do Vodňan, kde si nás vyzvedli naši rodiče a odvezli nás domů. Myslím, že můžu mluvit za všechny, že se nám tento týden všem líbil a budeme na něj vzpomínat ještě dlouho.
Alenka Klinecká – 2. VG
no images were found
Den 4
Ve čtvrtek jsme se jeli podívat na bulharskou přírodu. Ve čtvrt na deset jsme se sešli opět na zastávce za Katedrálou svatého Alexandra Něvského a postupně jsme nastoupili do autobusu.
Nejprve jsme po přibližně dvou hodinách cesty dorazili k městečku Lukovit, kde jsme vystoupili na parkovišti s nádherným výhledem na okolní kopce. Počasí nám ten den přálo, na můj vkus bylo trochu horko, ale celý den svítilo sluníčko a bylo hezky. Sešli jsme kopec, na kterém jsme stáli, a zahlédli jsme řeku, po které jsme se chystali plavit.
Po jednom jsme nastoupili na motorové lodičky, které pro naši skupinu potřebovali tři, a vyrazili jsme. Pluli jsme po krásné říčce, kolem které se tyčily stromy. Po chvíli cesty jsme si mohli prohlédnout veliké skály. Loďka za námi tvořila klidné vlnky. Dopluli jsme k jezu, tedy na konec trasy, kde pan řidič zapískal a tím přivolal několik ptáků, které začal krmit vekou. Na břehu jsme mohli vidět zajímavý starobylý dům, o něco výše hobití noru a na ostrůvku blízko pevniny šmoulí domeček se stolkem a židlí. Loďka se otočila a začali jsme se vracet. Po chvíli jsme zamávali našim přátelům z cizích zemí na zbylých lodích.
Dorazili jsme přibližně do půlky trasy, kde jsme se vylodili a dali si svačinu před procházkou. Stál zde obchůdek připomínající chatu. Po chvíli jsme vyrazili. Chodili jsme pod skalami, přes dřevěné můstky a mezi stromy. Vraceli jsme se zpět na parkoviště kolem řeky, ale tentokrát jsme šli po svých, po pevnině.
Nastoupili jsme do autobusu, který nás odvezl k jeskyni Prochodna. Tato jeskyně je také přezdívána “Boží oči” pro své dvě díry ve stropě ve tvaru očí. Vchod má výšku přibližně padesát metrů, dokonce se z něj dělá bungee jumping. V jeskyni je pár horolezeckých tras a mnoho křesťanských obrázků.
Po návratu do Sofie někteří z nás vyrazili na bowling do nákupního centra Paradise.
Jakub Vlček, 1.VG
Den 3
Dnes tedy ve středu 28.9. jsme se v 9¹⁵ sešli na předem určeném místě, kde nás vyzvedl autobus. Poté jsme vyrazili směr Plovdiv. Plovdiv je druhé největší město Bulharska se spoustou historických památek. Po cestě jsme jen zastavili na krátkou pauzu a pak pokračovali. Cesta nám celkem zabrala asi dvě hodiny. Poté, co jsme do Plovdivu přijeli, následovala prohlídka města. Byli jsme se například podívat v římském amfiteátru a viděli pozůstatky starověkého akvaduktu. Po prohlídce následoval rozchod. Zašli jsme si na oběd a „zanakupovat“. V 16¹⁵ jsme se sešli na domluveném místě a odtud jsme odjeli autobusem zpět do Sofie. Když jsme se vrátili, tak jsme se rozdělili. Někteří šli domů a někteří si zahrát volejbal do parku.
Kateřina Hucková, 1. VG
Den 2
Druhý den začal hned velmi zmateně. Měli jsme jet na výlet do Eco parku, ale ten byl bohužel zrušen kvůli špatnému počasí. Opět jsme se sešli všichni ve škole a dokončovali projekty o našich zemích. Samozřejmě jsme zapomněli materiály doma, ale jsme přeci studenti gymnázia ;), takže jsme si poradili a všechny potřebné obrázky nakreslili. Řekla bych, že se nám to nakonec velmi povedlo.
Odpoledne jsme se společně s ostatními studenty vydali to nákupního centra Paradise. Nebyli bychom to my, kdybychom jako první nešli hledat jídlo. Sedli jsme si společně se svými učitelkami do nádherné restaurace, kde jsme se dostatečně a výborně najedli. Poté jsme prošli spoustu obchodů, kluci hrdinsky zvládali naše nákupy, ale nikdo si nakonec nic nekoupil. Návštěva Starbucks byla taky dosti důležitá. Ano, napsali tam naše jména na kelímky špatně.
Okolo 18:00 byl čas vrátit se zpět do školy. Myslím, že s lístky na metro budeme ještě nějakou dobu bojovat. Cesta byla velmi těsná. Abych to uvedla na pravou míru, tolik lidí v metru jsem ještě nezažila. To největší překvapení čekalo venku. Bouřka. Silně pršelo, padaly kroupy, blesky a neminuly nás ani hromy. Mokří jsme dorazili ke škole, kde si nás vyzvedly hostitelské rodiny a my byli konečně v suchu.
Kačerová Monika 2. VG
no images were found
Den 1
První den Erasmu, tedy den odjezdu probíhal od začátku podle plánů, všichni až na mě se sešli na autobusovém nádraží a odtud pokračovali do hotelu Prajer, kam jsem přijel se zpožděním, naštěstí nebylo moc velké, takže jsme stíhali. Vyrazili jsme na cestu do Vídně, která nebyla příliš dlouhá, ale i přesto jsem usnul a probudil se před Vídní, ale myslím že ostatním se cesta líbila.
Za několik minut jsme byli na letišti, čekalo nás odbavení, kontrola pasů a další nezbytné aktivity spojené s cestováním letadlem. Později jsme se dozvěděli, že náš let bude asi o hodinu a půl opožděn, takže jsme měli na letišti dost volného času. V pět hodin jsme nasedli do letadla a čekal nás zhruba dvouhodinový let na letiště v Sofii. Když jsme přistáli, čekali nás učitelé z místní partnerské školy. Jeli jsme společně metrem před školu, kde jsme se poprvé setkali se studenty, kteří nás ubytovávají. Následovala velmi vydatná večeře a první noc v Sofii.
Druhý den jsme se opět setkali ve škole, prezentovali prezentace o České republice, o Vodňanech, o naší škole a typickém jídle. Poté následovalo tzv. Ice Breaking, seznamování se a sdělování pocitů z prvního dne. Rozdělili jsme se do několika skupin po pěti, ve kterých jsme šli do města na prohlídku centra a památek. Poté, co jsme se vrátili, jsme měli chvíli volna, kterou jsme využili pro hraní her. Po pauze následovalo ochutnávání místního jídla a tancování při společné večeři, kterou připravili rodiče.
Václav Ebel, 1. VG
