Motory letadla silně zahučely a nad bílou vatou mraků nás oslnily sluneční paprsky. „Takže už jsme v nebi, paní učitelko,“ vyhrkla s andělským úsměvem Eliška, když jsme prudce prorazili mlžnou clonu. Přesně polovina naší „dámské jízdy“ totiž takto poprvé nervózně i okouzleně sledovala záplaty políček a luk, vesničky a města ubíhající hluboko pod námi. Chvíli poté, co nás zezdola pozdravily vysoké frankfurtské věže, jsme měkce dosedali na přistávací dráhu. V letištní hale nás uvítaly milé úsměvy hostitelů, růže a balónky s nápisem Welcome.
Během prvního týdenního setkání účastníků projektu Erasmus plus s tématem „Acting for a better Europe“ jsme pracovali ve čtyřech skupinách: novináři mapovali dění projektu, herci nastudovali hru o společné Evropě a jejích problémech, vývojáři her vytvořili hru o EU a reportéři zpovídali lidi v ulicích a natáčeli videoreportáže. Studenti různých národností (z Itálie, Portugalska, Maďarska, Německa a České republiky) vytvořili různobarevnou mozaiku temperamentů, zvyklostí i jazyků. Stejně pestrý byl i náš program: Během pondělního divadelního workshopu si žáci vyzkoušeli různé herecké techniky. V úterý jsme vstoupili do minigolfové herny mezi fosforeskující superhrdiny a golfovými holemi popoháněli míčky, aby trefily cílovou jamku. Zábavná byla i středeční karaokeparty či úniková hra. V pátečním programu nechyběla ani návštěva tradičního adventního trhu obklopeného hrázděnými domky a vonícího po svařeném vínu, bratwurstech a trdelnících.
Pátek byl také dnem prezentace naší celotýdenní práce před rodiči a kamarády. Na interaktivní tabuli se rozvlnila vlajka Evropské unie, zazněly hymny přítomných zemí a elegantní paní Gerlinde Herd-Huber, ředitelka frankfurtského gymnázia, zahájila svým proslovem závěrečný program. Bylo až dojemné vidět, kolik práce smíšené skupiny zvládly. Také s učiteli jsme se cítili hned od prvních okamžiků naladěni na stejnou evropskou vlnu. A opravdu upřímně nás těší, že jsme se ve Frankfurtu neviděli naposledy.
Když jsme v sobotu vzlétali nad Goethovým rodným městem, mrkla na nás vyhlídková věž Main tower: „Nesmutněte, holky, projekt pokračuje v květnu v Itálii.“ Mgr. Marie Karfíková
Poslední listopadový týden jsem spolu se svými spolužačkami, s paní Kochrdovou a s paní Karfíkovou strávila v německém Frankfurtu nad Mohanem. Náš výjezd byl prvním z projektu Erasmus+ „Acting for a better Europe“. Kromě nás tedy dorazili i zástupci škol z Portugalska, Itálie a Maďarska.
Část dne byla vždy věnována práci na projektu, která probíhala v Erasmus Frankfurter Stadtschule, v místní škole, jejíž studenti nás hostili. Škola i její zaměstnanci nám byli velice sympatičtí. Každé ráno jsme začali bohatou snídaní ve školní jídelně, kde po většinu času pobíhala spousta malých žáků prvního stupně školy, a potom jsme se vrhli do práce.
Při projektové činnosti jsme byli rozděleni do čtyř týmů, přičemž v každém z nich byl jeden student z každé zúčastněné školy. V jednotlivých skupinách jsme vytvořili noviny, hru a divadelní scénku o Evropě nebo dělali rozhovory. Cílem setkání bylo porozumět jiným kulturám, naučit se spolupracovat a překonat jazykovou bariéru. V tom jsme oproti ostatním byly ve výhodě, protože kromě dobré úrovně angličtiny jsme zvládaly i němčinu, což se nám hodilo zejména v hostitelských rodinách.
Ve zbytku dne jsme měli čas objevovat překrásný Frankfurt. A že bylo co objevovat! Byl to pro nás úplně jiný svět. Naši němečtí kamarádi nás vzali na všechna známá místa, včetně Goethova rodného domu nebo obrovského mrakodrapu Main Tower. Nejraději jsme však měly vánoční trhy, na které jsme minimálně jednou za den zavítaly. Na jejich kouzelnou atmosféru, veliký kolotoč a především na Bratwurst nikdy nezapomeneme.:)
V průběhu týdne jsme si jak s místními, tak se zahraničními studenty užili spoustu zábavy. Učitelé si pro nás připravili bohatý program. Když jsme tedy zrovna nepracovali na projektu, hráli jsme třeba minigolf a únikovou hru, naučili se základy hraní divadla, šli jsme do kina a zpívali karaoke – to nás bavilo nejvíc.
Čas v německé metropoli uběhl jako voda, a už když jsme se loučily, věděly jsme, že to bude zážitek na celý život. Stejně tak i let letadlem, který byl pro polovinu z nás tím prvním (a v některých případech také asi posledním).
Náš výjezd mi přinesl mnoho nových zkušeností a jsem vděčná, že jsem měla možnost se ho zúčastnit. Projekt Erasmus+ mohu jen doporučit a už teď se těším na jeho českou část.
Eliška Lohonková, 1. VG
