Minulý týden si naše třída na pár dní odpočinula od výuky. Od 17. do 18. 9. jsme absolvovali adaptační kurz. Pobývali jsme v krásném a klidném prostředí lomeckého kláštera, kam se někteří naši spolužáci ze vzdálenějších měst a vesniček podívali poprvé. A protože Lomeček je poutní místo, ani my jsme nelenili a vydali se tam pěšky.
Celým kurzem nás provázel P. Josef Prokeš, vodňanský farář, který na našem gymnáziu letos vyučuje světová náboženství. S přípravou a organizací pomáhali také Richard Šimoník ze septimy a náš bývalý student Šimon Pužej. Zúčastnil se samozřejmě i náš pan třídní učitel Jaroslav Truhlář, který ještě před odchodem na Lomec ukázal svou vlídnou a milou tvář a pozval nás všechny na čaj.
Vyšli jsme tedy v úterý po obědě, naštěstí už po dešti. Když jsme dorazili na místo a zabydleli se, zahráli jsme si několik her na rozehřátí, při kterých jsme lépe poznali nejen ostatní, ale taky sami sebe. Potom nás čekal táborák, kde jsme se zahřáli doopravdy a mohli si konečně usušit boty. Prožili jsme pohodový večer u ohně, otevřeně jsme si povídali jak o naší škole, tak o vztazích mezi námi a podle mě to pro nás bylo opravdu přínosné.
Před spaním byly na plánu ještě dvě nápadité hry, které si s námi zahráli i organizátoři s panem třídním a o to větší to byla legrace. Že adapťák splnil svůj účel, dokazuje to, že jsme se ještě večer všichni sešli v jednom pokoji na pokec – jedna z výhod malé třídy 🙂
Druhý den jsme se po snídani vrátili do Vodňan a zpáteční cestu využili k posledním diskuzím. Myslím, že to byl moc hezký způsob jak začít nejen letošní školní rok, ale i celé čtyři roky, které nás na gymnáziu společně čekají.
Eliška Lohonková, 1. VG
