Ve čtvrtek 11. dubna se žáci II. NG setkali se studenty z Pasova, kteří se učí česky. Na úvod jsme se pozdravili typickými, českými a německými pozdravy. Poté nám paní učitelky z Německa rozdaly papíry, na kterých byly napsány otázky. Na tyto otázky jsme se ptali naší návštěvy. Když byla odpověď kladná, tak se dotyčný na papír podepsal. Když už jsme o sobě něco věděli, rozdělili jsme se do skupin a dostali vajíčko, pár brček, lepicí pásku a nůžky. Naším úkolem bylo sestrojit konstrukci z brček, která by ochránila vajíčko před pádem z výšky jednoho a půl metru. A jelikož se obě třídy učili dotyčný jazyk teprve rok, tak jsme se snažili dorozumět také neverbálně a anglicky. Po nějaké době se skupiny vydaly ven s úmyslem vyzkoušet, zda vejce pád z dané výšky přežijí. Každá skupina odprezentovala svůj vynález a následně hodila na zem. Ani jedno vajíčko nepřežilo, ale nám to bylo už jedno, protože jsme si nastoupili do autobusu a jeli na oběd.
Po chutném obědě jsme opět usedli do autobusu a jeli do nedaleké ZOO Hluboká, kde jsme se opět rozdělili do skupin a dostali od naší paní učitelky pracovní listy s QR kódy, na kterých byly úkoly s otázkami ohledně zvířat v zoologické zahradě. Také jsme měli za úkol vyfotit si selfie s co největším počtem koz, což byla překvapivě celkem dost adrenalinová záležitost, jelikož jsou to neposedná zvířata a nahnat je do stáda bylo téměř nemožné. Po splnění všech úkolů jsme se vrátili k autobusu, jeli zpět do Vodňan a rozloučili se s přáteli z Pasova.
Myslím si, že díky tomuto dobrodružství jsme pochopili, proč se učit i cizí jazyky a také to, že lidé jsou stejní, i když mluví pro nás třeba neznámou řečí.
Julie Fleischmanová, II. NG
